Jste ve vztahu už nějakou tu chvíli a trápí vás něco? Otázka, kdy budete mít s partnerem dítě? On se k tomu nemá a vás to užírá? Co s tím dělat?
Chcete dítě ale partner se k tomu nemá? Jak mu citlivě sdělit, že jste připravená?
Někdy se to prostě semele, dítě přijde neplánovaně a partneři do rodičovské role tak nějak naskočí, ani nevědí, jak. Jenže to nestává úplně běžně, hlavně dneska se snaží mladí lidé rodičovství plánovat, a co si budeme povídat, mnohem více touží po dětech ženy, než muži. Až na nějaké ty výjimky, jsou ženy ty, které začnou někde v dáli slyšet tikot biologických hodin, a pokud tato otázka doma zrovna není na pořadu dne, není jednoduché se s tím partnerovi svěřit. Hlavně, pokud cítíte, že zrovna váš přítel na to není úplně připravený. Takže jak tuhle zapeklitou otázku vyřešit?
Chci mít dítě!
Pokud opravdu moc toužíte po potomkovi, je třeba to partnerovi dávkovat tak nějak postupně. Už zpočátku vztahu ale obvykle ženy řeší jednu věc, jak a hlavně kdy se začít bavit o dětech. Kdy je to brzy? No, tak na prvním rande je tahle otázka ještě skutečně úplně mimo, ale pokud ani po několika letech vztahu na tohle ještě nepřišla řeč, je potřeba se k tomu nějak propracovat. Víte, co může být pak nejtěžší? Zjištění, že třeba partner po dětech ani netouží. Pokud se o dětech totiž vůbec nebavíte, může mít muž pocit, že ani vy po potomstvu netoužíte, třeba alespoň prozatím. Tohle téma je tedy vhodné otevřít. Zkuste počkat, až se váš vztah ustálí, ale třeba po roce chození, už klidně o dětech mluvit můžete.
Jak to podat?
Jenže pokud jste spolu delší dobu, partner chce kariéru, chce cestovat nebo prostě ještě není vyzrálý a ani dostatečně zodpovědný, může to být problém. Nechcete ale zůstat ve vztahu, který z vaší strany nebude maximálně naplněný, že? Proto je třeba o dítěti začít mluvit, musí padnout i otázka, zda vůbec je představa o společných dětech reálná. Musí to padnout, a ne vždy to ale musí být příjemné. Třeba se dozvíte něco, co nechcete, ale pokud se o tom nepobavíte, budete se trápit a vztah na tom může i ztroskotat.
Co se týče toho, jak to podat, je to asi vždy trošku jiné. Každý z nás je totiž jiný a i muži jsou rozdílní. Možná je nejlepší mluvit o tom otevřeně a narovinu.
