Mnozí z vás už jistě někdy někde viděli nějaký vtip, na kterém žena uvidí myš a s úděsem a jekotem vyskakuje na židli, jenom aby tam na ni tento tvor nemohl. Protože tomu tak v nejednom případě jistě bylo. A také je a jistě i bude. A k tomu lze dodat jenom to, že si podobně nemusely a nemusí počínat jenom ženy. Odpor k myším totiž má kdokoliv z nás lidí. A i když se jich někdo nebojí, rozhodně je nemá v oblibě a straní se jich. Odpor k takovým tvorům má své důvody. Někdy nám takoví hlodavci škodí na majetku, někdy jsou pro nás i zdravotním rizikem.
A tak je soužití nás lidí s myšmi, ale třeba i jim podobnými potkany, krysami a podobně, nepředstavitelné. Snad jedině s výjimkou chovaných exemplářů, které máme na místech, odkud nemohou škodit, kde nemohou vadit a nepředstavují riziko šíření infekcí. Pokud se objeví taková zvířata ve větším množství kolem kanálů nebo popelnic, není nám z nich příjemně. A když se jim nějak podaří proniknout až k nám domů, nelíbí se nám to. Ani trochu. Protože kdo by chtěl, aby mu třeba myši rozhlodávaly nábytek, stěny a další majetek? Kdo by se smířil s tím, že bude nalézat nahlodané potraviny poseté myším trusem? A kdo by byl rád při uvědomění si toho, že by na něj mohli tito tvorové přenést nějakou závažnou infekční nemoc?
A tak ony hlodavce likvidujeme. Jenže amatérské způsoby zpravidla moc nezabírají. Nějaké myši se nám třeba podaří chytit do pastiček, některé se nám třeba podaří otrávit nějakou jedovatou nástrahou, ale je prakticky jisté, že se tyto zase rozmnoží nebo přijdou další. A budeme tam, kde jsme byli. A když to nechceme? Pak bychom měli zavolat deratizační firmu. Protože když se podíváte, jaký je u její deratizace ceník, zjistíte, že to za skutečně účinnou likvidaci takových nevítaných tvorů stojí. A kdo si odborný zásah zaplatí, bude mít od myší (a nejen myší) klid.
